Navrhuju nechat katastrofické vize na dobu, až bude jasné, jak opravdu vypadá situace, a až v tom budeme moct (muset) něco dělat.
Ad usnášeníneschopnost bloků - možná to bude, jak píše Jistr, možná ne. Zatím jen spekulujeme. Jsou velké celky, kde to probíhá normálně, velké celky, kde je to problém. To samé se dá říct o malých. Znala jsem s.r.o., které bylo zlomkem velikosti B1 atd. a usnášeníschopnost většiny valných hromad byly vždycky nervy.
Ad anonymita atd. - i tady bych se neodvažovala něco tvrdit dopředu a na ´rodinnost´ vzhledem k velikosti bych taky nespoléhala, i když ta úvaha má logiku. Příklad - totéž s.r.o. V každém vchodu bylo (je) šest bytů, většina obyvatel starousedlíci. Řada z nich čiperní důchodci, ženy v domácnosti/na mateřské, tj. pořád někde někdo doma, vchodové dveře pořád zabouchnuté/zamčené. Přesto se během těch deseti let, co jsem tam bydlela, skoro v jednom kuse něco dělo. Kradlo se osvětlení, vchodový zámek, kytky na chodbách, byly poškozené schránky, byly vloupačky do sklepů a do bytů. Pachatel? XY. Nezjištěn. Imo žádní záhadní zločinci z ulice, ale někdo z domu. Z těch rodinných starousedlíků. Tak asi tak. Řešme problém, až nastane.