Uff
.
jurasu, jana / za mizernou tepelnou izolaci považuji izolaci na hranici normových hodnot, tedy z legálního hlediska nejslabší možnou. Já si ve volných chvílích spočítal součinitel prostupu tepla izolace "U", abych si udělal představu jak kvalitně zatepleni jsme. Výsledky uvádím níže, dodávám jen, že normový požadavek pro náš typ obvodového pláště je U(N) = 0,38 W.m-2.K-1, přičemž platí že U <= U(N):
U = 0,31 W.m-2.K-1 ... 240 mm zdiva Porotherm 24 P+D + 100 mm EPS 70 F (polystyren)
U = 0,31 W.m-2.K-1 ... 240 mm zdiva Porotherm 24 P+D + 100 mm Isover TF (minerální vlna s podélnými vlákny)
U = 0,34 W.m-2.K-1 ... 240 mm zdiva Porotherm 24 P+D + 100 mm Isover NF 333 (minerální vlna s kolmými vlákny)U = 0,36 W.m-2.K-1 ... 240 mm železobeton + 100 mm EPS 70 F (polystyren)
U = 0,36 W.m-2.K-1 ... 240 mm železobeton + 100 mm Isover TF (minerální vlna s podélnými vlákny)
U = 0,40 W.m-2.K-1 ... 240 mm železobeton + 100 mm Isover NF 333 (minerální vlna s kolmými vlákny)
Materiály izolací jsem odhadl z běžně dostupných, nevím, jakým konkrétním výrobkem Průmstav domy zateplil. Tloušťku izolací také pouze předpokládám jako nejhorší možnou. Jak vidno, nevyhoví pouze varianta poslední s kombinací minerální vlny s kolmou orientaci vláken na železobetonové konstrukci. K tomu dodám pár bodů na vysvětlenou:
Rozdíl mezi minerální vlnou s podélnými a kolmými vlákny je, pokud vím, pouze v tom, že ta první má lepší tepelné vlastnosti, ale hůře se s ní pracuje, obzvlášť když se musí vybrušovat v místech složitých detailů. Minerální vlna s kolmými vlákny je na tom přesně obráceně - za cenu o něco horších tepelných vlastností se s ní pracuje velmi dobře. Upřímně řečeno nevím, jakou z nich Průmstav na našich domech použil, ale vzhledem k tomu, že Isover NF 333 je levnější o cca 15%, předpokládám, že byla užita ta tepelně horší varianta.
Izolace z minerální vlny se v našem objektu užívá pouze v místech požárních pásů. Vysvětlení tohoto pojmu vezmu trošku šířeji. Každý byt v našem domě je samostatný "požární úsek". Z tohoto důvodu na něj vztahuje několik požárních požadavků a jedním z nich je nutnost zabránit šíření požáru mezi požárními úseky. K tomu se navrhují a posuzují stěny, podlahy, stropy, dveře apod. úseků s "požární odolností" vyjádřenou v minutách, po které je zaručeno, že se jistý normový stav požáru nerozšíří z jednoho úseku do druhého. V našem případě bude například požadováno, aby stěny, stropy a podlahy vydržely 45 minut a dveře na chodbu 30 min (hodně to zjednodušuji). Stěny, stropy a podlahy jsou u nás železobetonové a vyzdívané, jejich požární odolnost je bezpečně vyšší než min. požadavek normy, dveře tento požadavek splní zřejmě těsně.
Pro domy od určité výšky (velmi zhruba od 6 podlaží včetně) musí být navíc zajištěna požární odolnost na hranici požárních úseků (bytů) i na fasádě tak, aby nedošlo k prohoření nebo přešlehnutí ohně venkem z jednoho úseku do druhého. Domy se však zateplují většinou levným (i když z energetického hlediska lepším) polystyrenem místo minerální vlny. Ten je však silně hořlavý. Aby se tedy dostálo požadavkům požární bezpečnosti, provádí se na fasádě tepelná izolace v místě hranic úseků (bytů) z minerální vlny v pásech šířky min. 900 mm. Tomu se říká "požární pás"
.
Z výše uvedeného plyne, že nevyhovující varianta kombinace železobetonu a minerální vlny s kolmou orientací vláken, pro kterou "U" = 0,40 > "U(N)" = 0,38 W.m-2.K-1 se patrně vyskytuje pouze lokálně v případech, kdy je požární pás v identické poloze s železobetonovou stěnou či sloupem na fasádě. Minerální vlnou jsou obloženy i "boky" železobetonových stropních desek, zde se ovšem nejedná o klasickou konstrukci stěny a tento detail se vyšetřuje trochu jiným způsobem než prostým porovnáním součinitelů prostupu tepla "U".
Problém tepelné izolace ze 100 mm minerální vlny na železobetonové konstrukci najdete skoro na každé současné stavbě. Úplně košer není, ale ze strany projektanta se dá argumentovat následujícím způsobem: Z tepelně technického hlediska v místě pláště U = 0,40 W.m-2.K-1 dochází sice k energetické ztrátě, jde však o konstrukční lineární tepelný most (obdobné jsou například v místech kde se stýká rám okna s konstrukcí stěny apod.), který je příslušně započítán v celkovém energetickém modelu objektu, jenž je vyhovující z hlediska zákonných požadavků. V místě lineárního tepelného mostu je potom třeba ověřit pouze požadavek na kondenzaci vodní páry na vnitřním povrchu konstrukce, jenž vyhoví (což na základě výpočtu potvrzuji
).
Pokud to shrnu, tak tepelná izolace stěn našich domů, je z větší části o 10-20% lepší než je minimální požadavek normy, ale o 25-35% horší než je doporučený požadavek normy (U(N) = 0,25 W.m-2.K-1). Lokálně velmi pravděpodobně požadavek normy nedodržen, ale chyba se dá ze strany projektanta vyargumentovat, rozhodně nejde o nic výjimečné, pokud uvážíme stav stávající výstavby. Pokud by chtěl někdo tento problém řešit hlouběji, musel by si najmout stavebně fyzikální kancelář, která by kvalitu izolace ověřila nejlépe sondami (nutný souhlas SVJ) a případně termovizí - u ní si však nejsem jist, jaké kvalitativní rozlišení je schopna poskytnout - tedy zda je tento rozdíl schopna v rámci chyby měření doložit. Pro mne osobně je důležité, že na vnitřním povrchu konstrukcí nedochází ke kondenzaci vodní páry ani v místě snížení kvality tepelné izolace (což u našeho bytu náhodou není). Výsledná energetická ztráta způsobená překročením požadavku normy o 0,02 W.m-2.K-1 v několika místech mi nestojí za další řešení. Ostatně řádově (100x ?) větší energetickou ztrátu utrpíme velkými okny v našich domech
.
jistr/ Co se týče zatřídění našich domů do energetické třídy C - dá se na to nahlížet i tak, že jde o nejhorší přípustnou možnost... Fakt ale je, že, jak řekl kryton, se tak děje u všech normálních současných staveb a věděli jsme o tom již při koupi.